V období přechodu (klimakteria) se v těle ženy mění hormonální rovnováha. Dříve pravidelná menstruace se začíná opožďovat, až jednoho dne ustane zcela (menopauza). Během klimakteria se mohou objevit různé potíže, jako například návaly horka, poruchy spánku nebo výkyvy nálad. Zároveň však mizí menstruační potíže nebo starosti s antikoncepcí. Různé ženy vnímají klimakterium odlišně – přibližně zde platí „pravidlo třetin“: jedna třetina žen má závažné potíže, jedna třetina má středně závažné potíže a jedna třetina nemá téměř žádné potíže.
Průměrný věk, kdy se u žen objevuje menopauza, je 51 let. U některých žen však může klimakterium začít mnohem dříve nebo naopak mnohem později. Pokud se menopauza objeví před 40. rokem věku, jedná se o předčasnou menopauzu. Věk posledního menstruačního krvácení je pravděpodobně do jisté míry dědičný. To znamená, že menopauza u dcery nastane přibližně ve stejném věku jako u matky. Kromě toho existují náznaky, že menopauza nastává dříve u žen s mnoha dětmi a u silných kuřaček. Nástup menopauzy může být ovlivněn rovněž nadváhou nebo podváhou, a také délkou menstruačního cyklu.
Klimakterium má hormonální příčiny. Během plodného období v životě ženy (tzn. od začátku menstruace až do menopauzy) produkují vaječníky ženské pohlavní hormony estrogen a progesteron. Oba pohlavní hormony mají za úkol připravit tělo na možné těhotenství.
Estrogen je důležitý pro plodnost (fertilitu) a pohlavní vývoj žen. Progesteron připravuje děložní sliznici na uhnízdění oplodněného vajíčka. Pokud nedojde k uhnízdění vajíčka, koncentrace progesteronu a estrogenu opět klesá, což se nakonec projeví menstruačním krvácením. S nástupem klimakteria vaječníky postupně snižují produkci hormonů. To vede k hormonálním výkyvům a ovulace je méně častá. Po poslední ovulaci nastává menopauza, menstruace ustává, a žádná vajíčka již nemohou dozrávat.
V souvislosti s věkem se u ženy mění hladina hormonů. Kolem 40. roku věku začíná funkce vaječníků klesat, takže postupně produkují méně progesteronu i estrogenů (ženských pohlavních hormonů).
Již při narození obsahují oba vaječníky několik milionů ovariálních folikulů. Tento počet v pubertě klesá přibližně na 100 000 až 250 000, a poté se postupně snižuje s každou ovulací. Ačkoli při každé ovulaci opouští vaječníky pouze jedno vajíčko, každý měsíc dozrává také několik ovariálních folikulů, které po ovulaci zanikají.
Po přibližně 50 letech života ženy (průměrná hodnota) již ve vaječnících nejsou žádné folikuly, které by mohly dozrát v tzv. Graafův folikul. Ovariální folikuly jsou však mj. zodpovědné za produkci estrogenů, proto také klesá hladina těchto pohlavních hormonů. V důsledku těchto změn se nakonec objeví poslední menstruační krvácení řízené vaječníky, které je označováno jako menopauza.
S menopauzou se mění i produkce hormonů v mozku. Protože vaječníky produkují během klimakteria čím dál méně estrogenu, mozek vylučuje větší množství hormonů ze skupiny gonadotropinů. Jedná se o pohlavní hormony, které mají stimulovat vaječníky k produkci hormonů. Vylučován je zejména tzv. folikulostimulační hormon (FSH). V důsledku této změny hormonální rovnováhy se během klimakteria mohou objevit různé příznaky, jako jsou návaly horka a pocení.
Přesná příčina návalů horka dosud není zcela objasněna. Někteří vědci se domnívají, že klesající hladina estrogenu vede k výkyvům tepelné rovnováhy těla.
Poznámka: U mladších žen se menopauza může objevit jako vedlejší účinek léčby (například po odstranění nebo ozařování obou vaječníků v rámci protinádorové léčby). Takto navozená menopauza je označována jako indukovaná menopauza, a obvykle vyvolává podobné potíže jako přirozená menopauza.
Začátek klimakteria se u jednotlivých žen liší. U některých žen je nástup tohoto období velmi nenápadný, takže si ho téměř nevšimnou, případně si ho nevšimnou vůbec. Pro jiné ženy je nástup klimakteria nepřehlédnutelný, protože se projevuje zřetelnými tělesnými příznaky. Celkově období klimakteria (přechodu) trvá několik let.
Lékaři někdy období klimakteria rozdělují do tří fází:
Premenopauza je přibližně období mezi 40. a 50. rokem života, které začíná v průměru čtyři roky před poslední menstruací. Během této doby vaječníky zpomalují svou činnost a produkce hormonů začíná klesat. Mohou se vyskytnout poruchy menstruačního cyklu, které se projeví nepravidelným a/nebo silným (či slabým) nebo dlouhotrvajícím (či velmi krátkým) menstruačním krvácením.
Perimenopauza nastává kolem 50. roku života. Žena při ní obvykle pozoruje výrazné nepravidelnosti menstruačního cyklu, až nakonec menstruace vymizí úplně. V době poslední menstruace je ženám v průměru 51 let. Přesný čas menopauzy lze určit až zpětně – poté, co se po dobu jednoho roku neobjevila další menstruace. Během perimenopauzy se mohou s různou intenzitou objevovat typické klimakterické příznaky, jako jsou návaly horka, pocení atd.
Postmenopauza začíná jeden rok po poslední menstruaci. Během tohoto období se tělo přizpůsobuje nové hormonální rovnováze a klimakterické potíže pozvolna ustupují. Konec postmenopauzy – a tedy i konec klimakteria – se u jednotlivých žen liší a závisí nejen na hormonálních změnách, ale i na subjektivním prožívání obtíží.
Poznámka: Žena může teoreticky otěhotnět po celou dobu před nástupem menopauzy. Lékaři proto doporučují vysadit antikoncepci až po uplynutí jednoho roku od poslední menstruace.
Klimakterium je často spojováno se stárnutím. Lze je však vnímat i jako začátek nové životní etapy – nemusí tedy nutně znamenat, že se objeví jen zdravotní potíže a další problémy. Mnoho žen v této fázi života objevuje nové možnosti a příležitosti.
Upraveno podle NZIP.
